Hraní v novym prostoru nemívám moc rád, ale ten večer jsem to prostě neřešil. Tenhle přístup mě nakonec odměnil. Zahrál jsem si na nějakou dobu sice poslední, ale za to naprosto skvělej koncert. Zvolil jsem klidnější set: Múza, Ledová, Prázdno, Snímám všechny viny a Vlci. Tři z pěti, který jsem neměl moc zažitý. Ale vyplatilo se. Nějakym záhadnym způsobem mi to neuvěřitelně sedlo a posluchačům taky. Tak dlouhej potlesk jakej přišel po Prázdnu jsem ještě nezažil. Vůbec diváci akorát poslouchali. Fantastický. U prstenu jsem zažil tu skutečnou atmosféru písničkářskýho vystoupení.
Marii Zhořovou jsem vlastně proseděl v backstage, kde jsem se vzpamatovával z hraní. No a Whispering of Soul zahráli taky famózně. Tomáš Trykar se neuvěřitelně posunul nahoru a kapela mu sluší. Je na něm vidět, že se cejtí pevnější v kramflecích, navíc jeho písničky s bohatším aranžmá získávaj na přitažlivosti.
Zkrátka, koncert to byl příjemnej. Jenom mě hrozně mrzí, že jsem nepořídil ani jednu fotku..
