Nádherný prostor! Ze stěn stále ještě sálá čerstvá malba, stolky, židle a koberce dobře tlumí zvuk, takže při pobytu nemáte pocit, že jste strčili hlavu do úlu. Zkrátka se tam dobře cítíte, dobré pivo na baru čepují a snadno se zde člověk zapomene.
Vojta odšpuntoval show a bylo to krásný. Obdivuju jeho hbitý prsty, písňový příběhy a ta harmonika mu do toho všeho nádherně lícuje. Rytmicky i intonačně. Moc dobrý!
Celkem už ani nevím, co extra bych napsal k našemu hraní. Všechno dobrý. Klasika. Jednou jsi dole, jednou uprostřed a někdy i nahoře. Letos jsme těch koncertů měli tak málo, že jsem si každý z nich užíval, jako by byl poslední. Jsem moc rád, že jste dorazili a že jsme se naladili na stejnou notu. UniJazz tu kapacitu kolem 40 – 50 lidí má a tohle jsme splnili. Následný večírek jen korunoval rozvášněnost večera a odšpuntoval sérii divočin, ze kterých jsem se vyhrabal až po týdnu. Paráda! Příští rok zas.
Za fotky moc děkujeme Kubovi Macháčkovi!
Jako malou vzpomínku na tento památný večer si můžete poslechnout záznam Sousta. Kdybyste měli pocit, že se tam každou chvíli rozbrečím, tak to není pocit…
