Jedna z nejvyzrálejších indiefolkových nahrávek poslední doby.
Veronika Ondečková, Headliner, říjen 2016

Akustika a basová kytara. Výjimečně dobré texty, plné bolesti a dobrého načasování. Smutku. Ondřej Vratislav Vyšehradský a Martin Drahoňovský stvořili velice příjemnou a originální folkovou desku, která není na první poslech. Její energie je skrytá a mnohdy přesahuje podstatně hlučnější party, je údernější a zároveň paradoxně hitovější, než byste čekali.
Ruadek pro echo-zines.cz, únor 2017

Název Emozpěv je vlastně pro tuhle dvojici trefný, i přesto, jak bizarně na první dobrou zní. Zpěv je tu totiž skutečně plný emocí, ovšem ne v povrchní rovině, jak by se mohlo zdát – písničky jsou naopak k uchu velmi přívětivé, nechtějí šokovat ani deprimovat. To pěvecký projev Vyšehradského a štiplavé texty jim dodávají punc nahořklosti.
Josef Martínek pro iReport.cz, leden 2017

V rámci žánru mají skladby často poměrně propracovanou strukturu a dokáží překvapit. Překvapit ostatně dokáže také fakt, že si i soudný posluchač při poslechu alba prozpěvuje slova „spolykáš cestou spoustu chmýří.“ Právě texty jsou sice hudební stránkou možná zbytečně upozaďovány, emoce ale zůstávají.
Mikrorecenze, leden 2017

CD obsahuje „jen“ devět písní, ale je znát, že je interpreti vybírali s péči a důrazem na vyznění alba jako celku. Pokud se budou i nadále ubírat touto cestou, mohli by vyšlápnout pěšinku pro následovníky a ukázat směr dalšího vývoje jedné části folku – té, která chce sdělovat (třeba i obavy) a chce je sdělovat nezahleděně do sebe, nekomplikovaně, ale přitom ne prvoplánově nebo jednoduše.
Miloš Keller, Folktime.cz, leden 2017

Emozpěv je typickým příkladem toho, co jsem si sám pro sebe pracovně nazval „folk pro třetí tisíciletí“. Přebírá sice některé formální prvky folku (nejen v nástrojovém obsazení), ale navazuje spíše na anglosaské písničkáře nebo na tuzemskou klubovou scénu než na padesátiletou tradici Porty.
Milan Tesař, Magazín Uni, leden 2017

Může mě stokrát ničit nedostatek invence či neschopnost nadhledu, ale pokud se cítím přesvědčen, že i ten emo výraz ve zpěvu myslí vážně, nezbývá mi než kapitulovat a dokonce se i přiznat k zálibě v čím dál víc aktuálnějšímu textu “Čáry smrti” o falešných prorocích (skvělá práce Ondřeje Vratislava Vyšehradského), stejně jako k podlehnutí písničce “Chmýří”. Album pod příšerným názvem ukrývá vůbec ne příšerný materiál.
Petr Balada pro kultmix.cz, listopad 2016

 

DALŠÍ ODKAZY

2020

2016 – 2017

2014