Smůla prolomena! Texty zůstaly v hlavě a byly předány publiku bez zaváhání. Posledně jsem si tady stěžoval, jak mi vypadávají slova. Bystrý čtenář si určitě všiml, že taková věc má většinou jen jednu příčinu a jde velmi snadno napravit. Ano. Vzal jsem si svou chybu k srdci a tentokrát nepodcenil přípravu!
O to klidnější jsem před hraním byl. Nicméně se to sypalo zase z druhé strany. Měli jsme drobné technické problémy, takže Martin často musel řešit telefonáty mimo pódium. V jednu chvíli to vypadalo tak, že vůbec nebudeme hrát, pak že třeba jenom část a pak to chvíli vypadalo, že budeme bez Martina. Bez basy. Panika. Umíme zahrát bez kytary, bez kláves, bez bicích, ale bez basy? BEZ BASY? Na to vůbec nejsme připravení. Jasně, mohl jsem si tam sám pošolíchat nějaký šuplíkový song, ale nebyli jsme kurva na žádném folkovém recitálu. Měli jsme odehrát rockový koncert na rockovém večírku. A taky jediný, kdo umí zahrát rock´n´roll sám je Lazer Viking a do téhle disciplíny se mu teda vůbec nechci navážet. Když jsme osiřelí během jednoho telefonického prostoje nahodili ošoupaný Svár, který by snad možná bez basy mohl vyznít aspoň trochu kulturně, naskočil naštěstí uprostřed Martin zpátky a bylo to zase v pořádku. Takže žádná tragédie. Ba naopak. V tomhle roce to byl vlastně jeden z nejpříjemnějších koncertů. Zajímavý, jak štěstěna rozdává karty.
Za povedeným večírkem ale stálo mnohem více sil. Vlastně ta naše byla celkově vzato marginální. V první řadě bylo skvělé obecenstvo, následně parádní zvuk z rukou a uší Tomáše Havlena a nakonec senzační vystoupení Lazer Vikinga a Genuine Jacks. Jo! Na takových akcích je radost.
