Včera jsem si zahrál na Nicelandově křtu. Koulič mě pozval a já rád přijal, protože to byla fajn příležitost se nějak zviditelnit. I za cenu případný ostudy :c) Jako nakonec to dopadlo tak, že to ostuda nebyla, ale zase nikde nejsem prezentovanej. Ani na plakátech, ani na FB události, ani se o mně nepíše v žádnejch recenzích a nejsem na žádnejch (zatim) publikovanejch fotkách. Ty voe.. a byl jsem tam vůbec?! Ale zahrál jsem si fakt fajn a jeden týpek za mnou po koncertě přišel a řikal, že se mu to moc líbilo.
Do LMB jsem dorazil něco po 16h, přičemž jsem záhy zjistil, že nemám kapo. Tak jsem se vracel domu a přijel něco před 17h, přičemž Koulič potřeboval odvízt auto. Tak jsem mu ho hodil na Pražák, ale pak zjistil, že bedny s taškama, co měl na zadním sedadle, měli bejt v LMB.. Zmatek, zapomínání, nervozita, negativní emoce. Tak nějak to v backstage bylo. Zkrátka napětí. Vleklo se to celou dobu. Podle rozpisu měli totiž mít Niceland zvukovku od 14.30h do nějakejch 17h. Skončili v 18.30h. Takže na další kapely zbylo docela málo času a napětí se přeneslo i na zvukaře a další kapely. Já se například na zvukovku ani nedostal. No jo – – folkař – – ten je v pohodě. Jenže vona to neni pravda. Jediný štěstí je, že jsem adaptabilní a písničky jsem si nacvičil, takže jsem v pohodě byl. Ale stejně neni příjemný jít na pódium před 200 lidí s tim, že vůbec netušim, jakej budu mít zvuk.. Zvukovky skončili pár minut před 20h, kdy se začli pouštět do sálu lidi.. Přičemž bylo ohlášeno, že se pouští od 19.30h. Taky klasika.
První zahrála olomoucká parta No Distance Paradise. Nedávno vydali EPčko, který jim míchal Koulič. Na karbovi jsem se tim ani nezabejval, páč mi to nepřišlo moc dobrý, ale živý podání mě bavilo hodně. Mělo to šťávu, hráli s ohromnym nasazením a zpěvák má příjemně charismatickej hlas. Jako některý riffy mi přijdou trochu jalový, ale celkově to fungovalo. Vlastně mi z celýho večera přišli nejsympatičtější.
Po cca 30minutovym setu NDP jsem dostal prostor na dva songy, během přestavby. Rozhod jsem se zahrát novinku Snímám všechny viny. Je to melodie, který od prvních okamžiků věřim. Je v tom nálada, kterou mám rád, kterou nemám problém prezentovat se serióznim výrazem v obličeji. Je to písnička, u který mám pocit, že je o něčem – s čim se jednou setká každej. A neni to láska. Byl jsem tam ten večer vlastně docela exot, ale přesto po první věci lidi celkem reagovali. Celkem.. no.. z těch cca 200 diváků pod pódiem mi zatleskalo třeba 20? Pak jsem zahrál Múzu. Písnička, která asi neni špatná, ale žádnej vyloženej hit to taky neni. Nemůžu říct, že bych z její interpretace měl vyloženě špatnej pocit (určitě bych jí uměl zahrát i líp), ale po ní zatleskalo už tak 10 lidí.. Prostě diváci moc nereagovali. Ale já si z toho hlavu nedělám. Jednak nepřišli na upocenýho folkaře a druhak prostě nejsem tak dobrej, abych mámil davy.. Ale jsem fakt rád, že jsem si to tam dal. Že jsem tu výzvu přijal a popral se s ní. Já z toho mám pocit dobrej. Lukáš Landa řikal, že jsem zahrál důstojnej set. To je hezká charakteristika :c)) A kluci z kapel taky řikali, že dobrý.. tak asi dobrý.
A Banquet vtrhli na pódium velkolepě. Vystajlovaný a s pevnym úderem. Jejich první demo mě vůbec nebavilo. Nuda, obyč indie. Druhý demo jsem si tam koupil, ale ještě si ho neposlech.. nicméně.. Živě zněli moc dobře. Bylo to jednolitý, kompaktní, valivý a mohutný. Já už tam pak tak trochu pobíhal mezi známejma, takže jsem to nesledoval do detailu, ale první dojmy mám takový. Šlapalo to, což dřív u kapel nebylo pravidlem. Zdá se, že se konečně časy mění.. Jenže pak je tu ještě jeden rozměr – – netechnickej. Jak jsem z nich byl nadšenej během a po koncertě, tak si teď řikám, jakej vlastně maj takový kapely smysl? Nehrajou nic převratnýho, vlastně se jenom vezou na vlně zájmu o tenhle druh muziky. Zpívaj anglicky, takže textařsky v mateřštině nikam nic neposunou. Hudebně se venku v konkurenci taky těžko prosaděj. Akorát maj na naše poměry dotaženou show a jsou úderný. Mě osobně to přijde málo. Na těch pár měsíců/let slávy pár holek utáhnou.. ale co pak?
Niceland začal hrát ve 22h. Setlist na dvě hodiny s 20 písničkama.. Tolik pecek je docela nálož. Je fakt, že poslední věci dohrávali už pro unavený lidi, ale během setu pěkný momenty byly. Já bejt na jejich místě, udělal bych max. 15 věcí. Takže třeba 12 + 3 přídavky nebo 13 + 2 přídavky. Vybrat to nejlepší z nový desky a pak největší hity ze starý a konec. Co se týče hraní, tak jsem byl překvapenej, jak kapela šlapala. Naposledy jsem je slyšel před rokem a půl a to ještě Přemek basu nedával. Teď ale bylo všechno jinak. Rytmika pěkně držela, i když po koncertě Amák nadával na Boodyu, jak hrál věci navíc.. Kdo to nezná, nic nepozná. Důležitý bylo, že se to nesypalo. A hlavně bylo cejtit, že na pódium přišla skutečná KAPELA – – pořádný písničky, pořádně zahraný a pořádně prezentovaný.
Koncert skončil kolem půlnoci a pak se šlo kalit. Já jel domu, páč jsem ráno vstával do práce a na nějaký chlastačky nejsem.. Tak závěrem aspoň pár fotek, co jsem si udělal na památku do deníčku..
