Ve 20h tam ještě nikdo nebyl.. Cloumala mnou nervozita, páč to byl první večer, kerej jsem organizoval sám. Samozřejmě, že v rybě ztratili ten papírek, kde měli napsanej line-up, takže to tam nebylo ani inzerovaný v místním programu. Paráda! Kolem 20.20h už se naštěstí začali trousit první diváci..
Melankoholik otevřel večer 3 písničkama. Zahrál novou a definitivní verzi Kristýny. Asi udělám cover :c) Pak jsem se nahrnul k mikrofonu já. Z osmi písničkovýho setu jsem to nakonec zkrouhnul na šest, což je vlastně dobře. Po dlouhý době zazněl v regulérním setlistu Facebook a chtěl jsem dát i Městem, abych rozbil tu unylost a pomalost. Jenže čas tlačil a na Městem jsem si nakonec netrouf, páč jí nemám tolik v hlavě. Pak se chopili vesla Canny a Olle. Čekal bych, že budou hrát tak 45minut. Nakonec zněli jenom 25minut, což mi naprosto vyrazilo dech – nadšením! Ačkoliv to bylo výborný, tak přes půl hodinu by to možná nějaký to kouzlo ztratilo. Nicméně jim to spolu sluší, takže jsme s nima hned upekli RockCafé 10. března – – na Cannyho narozky.
Jako poslední se akusticky předvedla polovina kapely Hubert Cumberdale. Bylo to zajímavý. Šílený arytmický a disharmonický kytarový party ve spojení s divadelním projevem zpěváka, co nevyslovoval „T“ :c) Ale přesvědčilo mě to! Rád bych si je poslech v týhle podobě znova.
Nakonec dorazilo 17 platících :c) Paráda! Po koncertě jsme s klukama zašli na pivko do Sadu a pak s Jardou ze Žižkova do Nuslí pěšky. 45 minut je dobrej čas..
