Do Chapeau jsou lidi zvyklí chodit později, tak jsem v těch 20.30h z prázdnýho sálu vyděšenej nebyl. Po půl hodině už mě klid opustil. Skoro nikdo nedorazil. Mě to pár lidí odřeklo, nebo prostě na pozvánku nereagovalo. Klasika. V průběhu večera se ale pár diváků našlo. Hlavně, když hráli Quite Quiet. Aspoň, že tak..
Ale zpět na začátek. Dal jsem si sodu, opřel se ledovou stěnu a zaposlouchal se do Vlčákova setu. Ten kluk má skvělý písničky, jenom potřebuje zamakat na jejich podání. U těch smutnějších nevidim žádnej problém, ale u těch „bezstarostnejch“ a „veselejch“ american high-school vypalovaček to moc neumí. Kanadská čepice to z části zachránila! :c) Pracujeme teď na jeho demáči.. Snad se to hne.
Whispering od Soul aka Tomáš Trykar nepředved nic, co by vybočovalo z jeho standardního výkonu. Celkem nevim, co víc bych k tomu dodal :c)
Než jsem začal hrát, většina lidí ze sálu odešla. Trochu jsem znejistěl, ale je to asi úděl třetích interpretů, kdy už se prostě diváci potřebují vyvětrat. Nevím, co se mnou bylo, ale úvodní Po Stopách jsem příšerně zvrtal. Hůř jsem jí snad nikdy nezahrál. Měl jsem v tu chvíli taky chuť odejít. Jenže to nešlo. Sebral jsem se a další písničky už se zlepšily. Ledový prsty od ventilace byly sice pořád nešikovný a těžkopádný, nicméně závěrečnou M III jsem snad ustál. Aspoň Kuba i Vlčák to řikali. Moc nečistot jsem taky neregistroval, ale to podstatný mi v celym setu chybělo: jistota a prožitek. Hraní jsem si vůbec neužil. Cítil jsem bariéru mezi sebou a písničkama. O bariéře mezi mnou a obecenstvem jsem radši vůbec nepřemejšlel, abych vůbec dohrál..
Zklamání se rozplynulo s prvními tóny Quite Quiet. Konečně jsem je po několika měsících slyšel zase ve třech. Byla to síla! Bylo to parádní, energický, inspirativní! Mělo to skvělou atmosféru. Hrálo jim to, zpívalo jim to. Cyril je sice trochu tužší bubeník, než jeho předchůdce Hop, ale umí to zahrát přesně a s přehledem. Tomášovi výkony jsou už dlouho výborný a Kuba se ten večer dokázal vypořádat se všema nezbednostma techniky. Zpíval výborně, hrál skvěle. Dokázal do toho dát ten milej a přátelskej tón, dokázal se do toho položit. Pro mě osobně to byl jejich nejlepší koncert!
