jsem tam i tady
otevřené oči
nejsou víc než spaní
vpíjí mě zem
otevřená náruč
není víc než lhaní
jasmín líže mé
betonové čelo
promočené řídkou krví
v obětí ledových ploch
jsem smetí
rozeseté po obloze
smetí ohnuté do oblouku duhy
ze které občas zasněží.
