Po půlroce opět do Poděbrad, do Kafíčka! Kavárna se přestěhovala do nové lokace a myslím, že to podniku ohromně prospělo. Jednak je zde mnohem krásnější prostředí, druhak je prostor samotné kavárny mnohem vzdušnější a příjemnější. Nejlepší je ovšem jejich káva. To je prostě lahoda. Vždycky mě potěší, když provozovatel kavárny ví, jak připravit dobrou kávu. Kéž by to bylo standardem.
Ihned po našem příjezdu jsme se ve dveřích setkali se zástupci OSA. Podniky na malém městě to mají vždycky těžší, protože místní úředníci mají více času mapovat, co se kde děje. Vznikla debata mezi mnou a Adamem, přičemž jsem jeho argumenty přijal jako opodstatněné, ale stejně mám v tomhle směru srdíčko víc k punku. Martin mě ale stejně pořád přemlouvá, abych si tam tu registraci vyřídil.
Nové Kafíčko je sice větší než staré, ale pořád to není hudební klub. Pro kapely našeho formátu ovšem stačí, takže zvukově nebyl zas takový problém. Ten spíš nastal s disciplínou lidí. Prostě přišli do baru/kavárny, takže ve finále z těch asi 15 přítomných v „koncertním sále“ polovina kecala. Stane se. Jakmile neuděláte v prostoru divadelní sezení, mají někteří návštěvníci pocit, že se vlastně žádný koncert neděje a hrajete jim jako kulisa. Přitom stačí sejít schody na bar nebo jít ven. Žvanění přítomných mi už ani tak nevadí kvůli mému hraní, ale spíš kvůli lidem, kteří si poslechnout chtějí. A pár jich tam bylo. Díky vám za podporu!
Po nás opět skvělí Calm Season. Lidé stojící venku se postupně vyšplhali nahoru a užili si jejich vystoupení. Terezie prozíravě okamžitě upozornila, aby chroničtí žvaniči odešli, že je přece nikdo nenutí nahoře být :c) Dobře! Zpětně jsem si uvědomil, že jsme to měli udělat taky. Martin jemně naznačoval, ale ono to kolikrát nestačí. Neva. Příště to bude lepší!
Díky Honzovi Patkovi za pozvání. Kafíčko je opravdu moc příjemný prostor a lidé, kteří tam dělají moc milí. Rádi přijdeme znovu.
