Ještě pět minut před začátkem hraní to vypadlo, že dorazí jen 5 lidí. Ale jakmile jsme v půl deváté zasedli za mikrofony, začala se DIY Aréna StreetCulture rádia plnit. Holt příště nebudu psát, že začínáme ve 20:30, ale vždy o půl hodiny dřív. Jako bych to po těch letech v muzice neznal. Selfpalm.
Za tu dobu, co jsem na StreetCulture přestal vysílat, se tam změnilo mnoho k lepšímu. Studio se vybavilo potřebnou audiotechnikou, odhlučnilo se, stejně tak se zamakalo na sále. Výsledkem pro mě byl až příliš sterilní zvuk na pódiu. S vědomím, že se koncert přenáší, jsem ostře sledoval každou svojí chybu a že jich bylo, takže od nahrávky příliš mnoho nečekám. Ovšem zhruba od třetiny setu začalo obecenstvo na písně nadšeně reagovat. Za to moc díky!
Vůbec jsem byl nakonec rád, že dorazilo tolik lidí. Dokonce i kamarádka Wes, která hudbou opravdu žije a má neskutečný rozhled a velmi vytříbený vkus. Jsem rád, že se jí naše folkařina líbí, když vlastně jede mnohem alternativnější i tvrdší žánry. Za koncert nám dala 1 s hvězdičkou, což je známka, kterou jsem naposledy dostal asi ve čtvrté třídě :c)
Byl to můj čtvrtý koncert ve StreetCulture a myslím, že jsem si konečně trochu napravil reputaci. Ani jeden z předchozích se mi totiž nepovedl. I když ani tento nebude 100%, aspoň z něho mám mnohem lepší pocit. Díky moc Sokymu a Bizzce za pozvání a milý rozhovor.
A závěrem pár fotek od Kubíka Macháčků. Děkujeme převelice!
