Report z Jiné kávy v Berouně

Ten večer byl magický. Jiná káva v Berouně je útulný podnik; v pravdě místní kulturní osvěžovna. Sál je oddělený od baru, je zde pódium a navíc je vyhřívaný kamny na dřevo a skutečně to teplo opravdového plamene hřeje jinak než ústřední topení. Nevím, čím to je.

V Jiné kávě na nás čekalo asi 25 dobře naladěných posluchačů, což znamenalo zaplněný sál. A je vždycky ohromně znát, když přijdou na koncert lidé s úmyslem poslouchat. Vystoupení otevřel Kuba Alexa. Známe se už dlouhá léta, slyšel jsem ho mnoho a mnohokrát, ale ten večer se do těch písní zase dostalo něco navíc. Nejlepší moment jeho vystoupení se odehrál ve tmě. Asi po druhé písni vypadly v kavárně pojistky světel. Trvalo další dvě písně, než se nahodily zpět, ale během toho Kuba pokračoval. Nejdřív úplně ve tmě, později za mihotavého svitu svíček. Napětí se v tu chvíli dalo krájet. Ten večer se vůbec z trapasů a nepřejících chvil nakonec dokázalo vytvořit pozitivum. Uklidnilo mě to, protože jsem tušil, že když dokázal magii vytvořit Kuba, dokážeme to taky. Jinými slovy, pochopil jsem, že si posluchači přišli koncert užít. Glory de Wine hráli druzí a jejich mix poezie a písničkářství s kořeny v klasickém rocku má smysl. Osobně musím říct, že mi trochu chyběla energie, ale když Jarda během koncertu zahlásil, že má 38 horečku, divil jsem se, že je vůbec schopen stát na pódiu u mikrofonu. Myslím, že tenhle hudební model přesně sedí do podobných prostor a měl by šanci uspět. Stačí jen trochu víc zkoušet (ovšem to musíme dělat všichni :c)

Po kratší pauze, během níž jsme si připravili pódium a zvuk, začal náš set. Otvíráme teď písní Na břehu, která je poměrně náročná na udržení tempa, ale ještě jsem si jí před koncertem párkrát zahrál v autě. Bylo tam teda pár míst, kde nám to trochu ujelo, ale rozhodně tahle verze patřila k těm lepším (včetně našich zkoušek). Zbytek koncertu se nesl v uvolněném duchu. Projeli jsme celý nový set, kromě Podsvětí, protože už mi přišlo, že je toho po těch 9 písničkách a skoro hodině hraní a kecání docela dost. Jo a k tomu kecání – došlo to nakonec tak daleko, že jsme ještě jednu posluchačku vezli domů, jelikož jí kvůli nám ujel autobus. Tak dobré a přátelské to v Berouně ten večer bylo. Budeme se těšit příště.