To, z čeho jsme měli ze začátku legraci, se nakonec stalo seriózní záležitostí. Na naší akci Porta mě baví toto: 1/ Od začátku jsme to měli celkem na háku a nijak extra to neprožívali. Jen jsme přišli a zahráli. 2/ Porotu, která má své kvalitativní standardy, jsme zaujali a dokonce se to odrazilo i v reportáži respektovaného a obávaného hudebního žurnalisty Miloše Kellera. 3/ Zahráli jsme si před úplně cizím, leč hudebně vzdělaným, publikem a to dokonce s kladnou reakcí. 4/ Na Portu přece jen nepatříme, jelikož naše atmosféra je daleká představě trampského fanouška.
Jít vystřelit pár emošípů do srdcí neposkvrněných lidí byla zkrátka sranda a to třetí místo ve finále pražské Porty už je jen sladká tečka.
