V sobotu odpoledne mi napsal Adam Vopička z Calm Season, jestli bych jim nechtěl příští týden předskočit na závěrečných dvou koncertech jarního turné v Ryběnaruby. Řekl jsem mu, že teď hraju s basákem a že bych rád zahrál s ním. Souhlasil.
Klub Rybanaruby mám hrozně rád. Nádherný intimní koncertní sál, skvělý zvuk a vždy otevřené a poslouchající publikum. Jak jsem napsal výše, jednalo se o dva po sobě jdoucí koncerty. Calm Season se rozhodli hrát naprosto bez nazvučení, takže nás Adam požádal o to samé. Bohužel naše momentální nástrojové složení toto neumožňuje, proto jsme slíbili, že se budeme držet zkrátka a ztišíme se, jak jen to bude možné.
První koncert jsme tedy odehráli na půl plynu. Po technické stránce rozhodně nebyl špatný, ale taková ta vnitřní jiskra mi tam chyběla. Byl jsem z toho lehce zklamán, ale reference jsem slyšel vesměs pozitivní. Druhý koncert už jsem se tolik nebál a skvěle si ho užil! Vypustili jsme to tam tak, jak jsme zvyklí a konečně se místy i zajiskřilo. Z koncertu jsem odcházel spokojen.
Spojení s Calm Season bylo zvláštní, ale vlastně docela dobře fungovalo. Možná část posluchačů nebyla připravená na naše alternativní písničkářství, ale zase ten kontrast obou formací dělal večer pestrým. A co jsem pak slyšel, řada posluchačů to ocenila. Takže – díky moc Adamovi za pozvání!
