Quite Quiet, Whispering of Soul a já – – Anděl Café Plzeň.

23/02/2010
Fotky, Reporty

V 16.45h jsme se všichni sešli na parkovišti IKEA na Zličíně.. naše západní výprava se rozdělila do dvou aut, přičemž jsem měl tu čest vést chlapce svojí plechovkou. Poslední, co by žena chtěla je poslouchat partu rozjařenejch folkařů na dlouhý cestě a bez rádia v autě.. Jízda do města piva je naštěstí rovná a utekla rychle. Ačkoli jsem měl trochu podhuštěný pneumatiky a dálniční známku dokupoval na benzínce v polovině cesty, uvítala nás Plzeň bez problémů. S menším blouděním v centru jsme si poradili s naším přirozeným orientačním smyslem hravě. Je to tristní, jak je teď v každym většim městě celý centrum vyjednosměrkovaný. Ani mapy.cz, ani navigace druhý části výpravy nevěděla, že je prostě druhá půlka ulice v zákazu vjezdu – – palec dolu radním Plzně!

Dorazili jsme něco před 19h. Překvapilo mě, jak je Anděl Café příjemnej prostor. Sál tak pro 100 lidí, příjemně velký pódium, nabušený bar.. Zvuk při našem příjezdu samozřejmě připravenej ještě nebyl, tak jsme s Trykem začali aklimatizovat, respektive zevlovat. Kluci s QQ museli postavit pódium, zvukař zase nosil odposlechy, zapojoval kabely. Zvukovka opět plná problémů. Úplně jsem si vzpomněl na dobu s natotata! Drtivá většina zvukovek byla problém! Nejdřív nefungujou kabely, pak nic nejde z odposlechů, pak to zase furt houká a nakonec vás odrovná bzučení aparátů, protože tam maj špatně uzeměnou elektriku. Naštěstí se to dalo krátce po 20h všechno do kupy a my se mohli taky producírovat na pódiu. Padnul na mě los, že půjdu první, tak jsem zvučil jako poslední a to už tam byli nějaký lidi. Vstup zadara :c) Nikdy neni příjemný zvučit před divákama.. ale lepší než nezvučit vůbec. Bejt někde poprvý dycky vyžaduje pečlivější přípravu. Ostych šel stranou, zahrál jsem si Přízemí, pak kousek Po Stopách. Cejtil jsem se dobře.

Přesně na 21h jsem otevřel večer. Lidi hlučeli jak v RedRoomu, ale mě to bylo jedno. Podsvětí to jistilo, pak se vyklidnit v Sacco di Roma. Bral jsem to tak, že před cca 80ti lidma jsem ještě nehrál.. je to kolbiště. Povznést se nad žvanící masu a zahrát kvalitní set pro těch pár, kerý poslouchaj se zájmem. Občas jsme kouknul do publika a všimnul si několika zaposlouchanej tváří. Byl to krásnej pocit.. při třetí písničce (S Tebou) už jsem se absolutně uvolnil. Užíval si její melancholický padání v refrénech a vypustil emotivní nápěv v bridge.. prožil smiřující outro. Novinka se jménem Hladina možná zněla oproti předchozímu materiálu zajímavě, ale já cejtil, že jsem to úplně nepropojil. Pasáže tam vedle sebe lítaj trochu nekompaktně, takže hodně záleží na podání.. Vystoupení uzavírala M III. Chtěl jsem pro cizí diváky zahrát to, o čem si myslim, že je lepší v mym repertoáru.. ale už jsem z těch písniček tak přejedenej, že na pražskejch koncertech budu mixovat se starym a úplně čerstvym materiálem jak se mi zlíbí.. kašlu na to, že to chce hrát „to lepší“ – – nebaví mě hrát furt to samý, jak to může bavit posluchače? (když většinou choděj jenom stejný známý :c)

Druhej na řadu přišel Whispering of Soul. Taky začínající písničkář, jako já.. taky na sobě hodně maká a taky je vidět progres každym vystoupenim. Jeho písničkovej model je úplně jinej, ale to mě na těch setkáních baví. Pestrej program přece musí ocenit i divák! Tomáš si do druhý písničky přizval houslistu Petra a sedlo jim to. Natočil jsem video, tak se můžete podívat. Nějak nevim, jak bych to zhodnotil. Tomáš na pořádně silnej set teprve čeká. Zatím to vnímám jako sledování někoho, kdo jde na horu a hledá svůj výraz.. svoje písničky, svůj rukopis. Jeho songy jsou ve skrze dost romantický, ale že bych dostal chuť na buřta.. to teda ne :c)

Quite Quiet se od začátku potýkali s technickejma problémama. Jakmile jsem viděl Kubu zamračenýho na ten zlobivej odposlech, věděl jsem, že v něm pění krev :c) Naštěstí je to profesionál a dokáže se nad tyhle věci povznést. Kvalita zvuku byla dost rušená většinou kecajících lidí na baru – – koncert zadarmo.. pivo.. kámoši.. kultura jak z kulturáku. Ale nechci se vymlouvat na lidi, primárně je to o tom, aby zaujala kapela. QQ nepředvedli žádnej extra výkon. Slyšel jsem od nich daleko lepší sety. Třeba tudle v Music City o týden dřív.. Nicméně faktem je, že I gotta keep on living my life this way nebo Here´s the Break se mi líbili moc. A Sun saves me again je moje nejoblíbenější písnička, takže tu si užiju za jakechkoli okolností.. Poslední věc, kerou zahráli jako přídavek, jsem taky neslyšel hooodně dlouho a když najel ten refrén, zavzpomínal jsme na starý časy.. škoda, že už jsme měl foťák uklizenej, páč jsem po nezájmu většiny lidí nečekal, že si ho skupinka věrnejch fandů (nebylo jich málo, ale v tom davu větší menšina) vytleská. Bylo to hezký gesto. To zase jo!

Škoda, že jsme museli z Plzně domů.. doma se nic neděje. je tam sice postel, ale prázdná.. o tom se už ale nepíše :c)