nervozita. emozpěv se v podstatě prvně představil před širším domácím publikem. 1 písnička, ostrý světlo do očí, studený ruce, neschopnost domáčknout strunu.. křečovitá sloka, křečovitej první refrén, křečovitá druhá sloka, uvolněnej konec. trošku přitlačit na pilu a rychle to utnout. potlesk (povinnej?).
trvalo mi asi ještě 15 minut, než se adrenalin uklidnil a já si moh dojít pro pivko a začít komunikovat. ať už to vlastně bylo jakýkoliv, jsem rád, že jsem se odhodlal a vystoupil.
po poslechu dalších interpretů mě jednoznačně zaujali Rara Avis, Jananas a samozřejmě Xindl, kerej zahrál nějakou novinku. Výborně se blejsknul taky Lukáš, Kuba Alexa a další, kerý jsem viděl prvně..
atmosféra se časem nějak vytratila a já začal lanařit Lukáše a Kubu do RedRoomu. Povedlo se! Vymetli jsme oba nedělní novoměstský OpenMicy. V RR krátce po 10h a zdálo se, že to nebude zrovna vono – – hodně lidí, hluk. Kuba se bál :c) Naštěstí jsme byli v podstatě poslední příchozí a před náma leželo na listě ještě 5 podpisů. Dostal jsem se na řadu až o půlnoci, což v neděli znamená poloprázdnej bar. Konečně atmoška. Byl jsem docela zpomalenej a poprvý jsem si po druhý písničce připadal, že už bych měl skončit. Ne, že bych byl nějak rapidně nespokojenej, spíš mi to prostě přišlo dlouhý. Otevřel jsem to Sorrow, následně jsem si dal reparát Po Stopách (ta zazněla už v RC) a uzavřel jsem to novinkou Sacco di Roma – – asi minutová depka. Bavilo mě to. Poprvý jsem tam stál uvolněnej, podvědomí mé neschopnosti mlčelo. Sedlo to.
Lukáš i Kuba hráli skvěle. Lukášova česká Inside mě teda hodně překvapila, poslední Kateřina mě bavila. Rád bych si to sakra dal nahraný – – kytara, hlas – – jeden mikrák? co? :c) Kuba nás oblažil hitem Here´s the Break. Silnej refrén. Veselejší věc, co fakt zvedla náladu. Další byli už trochu pomalejší, ale jak může člověk hrnout hity s úsměvem, dyž žije v šedivym městě?
Domu jsem se dostal před druhou ranní. Jsem rád, že dejchám..
