012

výr záští
očima svítí
na dotek
hýbe
se večer v žaludku

a kým ráj obmyslí u nároží slávy?

jeden:
„bez potoku se domu nevracej!“
a druhý:
„takové věci jdou na mou hlavu
: skoč mi do průvanu pro pár lahví ledu
a mysli na svou něhu.“

spolu sami odpuštění
smích si vrážej do setmění
neriskuj, oči neriskuj.