Na Open Mike na Avoidu mě oslovil Libor Bradáček, jestli bych nechtěl přijet na jejich Open Mic do Lhotky. Jasně! Strašně rád. Nakonec jsem ukecal Dalibora, abychom si každý dali solo set – emozpěv & Divnotaj.

Když jsme se blížili ke Lhotce, která se nachází hned u Kokořínska, omámil nás ještě v autě čerstvý, svěží a ostrý vzduch. Praha opravdu smrdí. Při příjezdu do vesnice jsme si pak říkali, jak je možný, že se tady pořádá Open Mic. Kdo sem přijde? K našemu překvapení byl sál místního komunitního centra naplněný seniory. Podle vzhledu i módních doplňků se jednalo o milovníky country a starého dobrého folku a tak v nás zahlodala nejistota, zda-li náš existenciální městský folk přijmou.

Veškeré obavy byly liché, protože tito posluchači nebyli žánrovými puristy a prostě si přišli zpestřit večer. Myslím, že klíčové bylo, že oba zpíváme česky a nehrajeme si na nějaké hudební starz.

Nicméně – i když byl večer příjemný, lidi v pohodě a cenili odvahu zahrát – i za klasického „umí“ – totálně jsem začátek svého vystoupení pokazil. Rozhodl jsem se zahrát novou písničku Pálí, z letošního února, a jak jí nemám tak ošoupanou, začal jsem jí hrát v úplně jiném rytmu. Situace – po taktu jsem pochopil, že jsem vedle. Zkusil jsem nápěv, jestli to nějak votočim. Nešlo to. Trapas. Přestal jsem hrát. Zkoušel jsem to z paměti ještě 2x chytit, ale bez úspěchu. Seděl jsem tam jako idiot a říkal si – tak dám další. Pak se mi v hlavě ozvalo – ne. Ten song si musíš ohrát a je dobrej. Musíš to dát. Pak přišel nápad – poslechnu si to na mobilu. Za halasného dobrosrdečného smíchu obecenstva, který jsem náležitě opepřil vlastním sebemrskačstvím, jsem uchopil mobil a poslechl si první dva takty z demáče, během čehož mi byl nucen panák zelené na uklidněnou, který jsem z důvodu šoférování odmítl. No. Nakonec jsem po nahození nápovědy tu písničku opravdu zahrál. A jsem moc rád, že jsem to neposral a šel proti prvotní panice. Nakonec – byla to legrace, lidi to tak vzali a já se aspoň pořádně vykoupal ve své slabé přípravě.

Ve finále to byl fakt supr večer. Dalibor zahrál naprosto skvěle a já jsem jen zíral na to, jak se za ty roky vyhrál i jako písničkář. Má svůj zvuk, svůj vibe. A já teda naprosto miluju jeho poetiku. Takhle minimalistický texty jsem vždycky chtěl psát!

Díky moc Liborovi za pozvání. Díky všem lidem za přijetí a když někdy přijde nabídka na open mic ve Lhotce – hned jedu. Za tu srandu to fakt stálo!

Close Panel