Za nás všechno perfektní!
Ten večer vlastně vyšlo tak nějak skoro všechno. Na autě odešla potkávačka, žádný problém. Koupě, výměna – pro někoho, kdo má auto maximálně na převoz z bodu A do bodu Povaleč a jinak se v nich vyzná jako nerd v ženách, je to mimořádný úspěch. Nutno dodat – díky Matěji a díky pane automechaniku na telefonu.
O tom manévru při sjezdu ze silnice 1. třídy na okresku směr Valeč se radši rozepisovat nebudu, protože to taky v jednu pikosekundu vypadalo, že si dáme tak akorát true folk v trávě mezi krtinci při čekání na vyproštění. Druhá krizovka byla na úzké cestě s protijedoucím, který se nakonec rozhodl tou myši dírou projet rychleji než já. Zde se vyplatila opatrnost a důchodcovská třicítka, protože při týhle rychlosti tě brzdná dráha nemusí trápit, i když vezeš bandu opíjejících se muzikantů.
Valeč – nádherné místo. Zámek, podzámčí, kostel, lesy a kopce. Skutečně krásná krajina. Rád bych si tam někdy zašel na vandr, ale tentokrát to nešlo. Tentokrát jsme sledovali nekonečný proud jiných vandrovníků, který nás bezpečně dovedl do areálu festivalu.
Zde už probíhalo všechno na jedničku. Akreditace, parking hned u backstage, vynošení věcí, příprava zvukovky – všechno vychytaný. Časy relativně přesný. Stagemanažer neustále informovaný s ústředím, takže program na sebe plynule navazoval i napříč jevišti. Skutečně profi práce. Přičtěme k tomu dobrý zvukový zázemí, nijak komfortní, ale jsme kurva na festivalu, ne ve studiu. Já si stěžovat nemůžu.
Set jsme otevřeli s 20minutovým zpožděním, což je cajk. Důležitý bylo, že se kolem nás trousili lidi po ukončení programu z hlavní stage a některé jsme i zaujali. Stan jsme neměli plný, ale vzhledem k tomu, že náš nový materiál ještě není venku, to bylo vlastně dobrý. Dokonce se i tančilo. Na kdysi folkově smutné duo skvělý! Mám z toho radost. Pokud ale pořád máme na čem makat, v jednom jsme opravdu na špici – propocenej zpěvák.
Díky všem pod náma, díky klukům z One:AM za podporu v publiku. Hlavně na začátku to bylo vlastně dost důležitý :c) Zrovna oni si po nás bohužel dost vyžrali trable s technikou. Najedou to prostě přestalo hrát. Ale velká poklona za to, jak se s tím popasovali. Nejdřív rozezpívali zábavychtivé publikum pomocí Skákal pes přes oves a pak Patrik svým silným hlasem táhnul společně s Jardovo kytarou. Dobrý songy, tlačí to i bez těch beatů. A to je věc!
Klasický ometání po koncertě – já jako řidič bez alkoholu, unaven, věda, že do postele půjdu jako poslední někdy brzy ráno – jsem nebyl příliš družný, ale pravdou je, že ty davy na festivalech prostě nemám rád. Zalézt si do klidného kouta a trochu se poválet. To jo.
Díky Povaleči za pozvání, organizaci a zejména přijetí. Návdavkem ještě pár snímků od našeho Matěje, což je důvod, proč na nich není.
