Rozhodl jsem se nakonec vydat svůj poslední materiál. Nahrával jsem v červenci, pak to nechal u ledu, pak to nazpíval, pak to dlouho poslouchal a přemejšlel a včera jsem to finálně domíchal. Jako moc z toho nadšenej nejsem. Řikám si, k čemu to vlastně je, protože touhle cestou se ubírat nechci. Na druhou stranu mi přijde líto toho času, kterej jsem do toho vložil a úplně blbý mi to nepřijde.
Jednoho dne v létě jsem se prostě rozhod, že si jenom tak zaexperimentuju. Vybral jsem starší materiál, protože jsem věděl, že už je usedlej. A navíc jsem chtěl udělat něco jednoduchýho a čistýho. Vyzkoušel jsem si práci s EZ drummerem a midi ovladačema. Nikdy předtim jsem to nepoužíval, bylo to absolutně neznámý.. Věděl jsem akorát, že když mám bicí, potřebuju i basu. Takže jediný, co tam je živě nahraný jsou akorát kytary a zpěv. I takhle se dá dělat domácí projekt.
Celý to mělo bejt o písničce. Pokusit se je udělat jednoduše a s „kapelou“. Měl jsem nově zrenovovanou kytaru jolanu z roku 1968. A od toho se to odvíjelo. Nechtěl jsem žádný produkční kraviny, jenom jednoduchou basovou linku a bicí. I když to jednoduchý je, ve výsledku si myslim, že mi to úplně nevyšlo. Neni asi moc zvykem, že muzikant o svym novym projektu mluví špatně, ale mě přijde, že jsem tam ten původní nápad nedokázal dát. Je to takový nijaký. Ani retro, ani moderní. Co naplat.
