mi opět ukázalo, že patřím tam kam patřím a nemůžu být už nikdy jiný.. nedostatek talentu a všech dalších schopností mě odkazuje k produkci kakafonních „symfonií“. kytara & hlas – – nástroje umučení.
v případě, že bych chtěl natočit smysluplnou desku, která by ráda oslovila více, než po jinakosti prahnoucícho posluchače, nutno oslovit kohokoliv jiného (dalšího). atmosféra je má jediná zbraň = alibi. a já jsem -ista..
opět se mi ukázalo, že jediná možnost, jak se s tím vyrovnat je rezignovat na všechno a brát věci jak jsou.. ale právě proto natáčím demo s Jardou. právě proto jsem tam kde jsem a nemůžu být už nikdy jiný..
jen to chce mít na mysli neustále..
hořkost mě nebičuje, jen chci říct, že to je špatně udělanej POP.
