Report z Olomouckého Majálesu

Musím se přiznat, že jsem docela pecivál. Je to ale dáno sílou zvyku. Od středoškolských let totiž trávím všechny víkendy na brigádě, nyní pracuji víceméně každý den, takže jsem stále připoután k jednomu místu. Pak ale najednou přijde chvíle, kdy se hecnu a ten koncert více než 100 km za Prahou prostě vezmu. Když nám Šrája psal, přemýšlel jsem, jestli to zvládneme vlakem. No teď už můžu říct, že jsme to zvládli v pohodě. Jeli jsme jen s Martinem a navíc bez komb, já jen s jednou kytarou a s omezeným vybavením. A stejně jsme to zahráli.

Výhoda vlaku je v tom, že si můžete v klidu popít, najíst se a nestresovat se řízením.

Spojení do Olomouce je navíc báječně rychlé i komfortní. Za 2h na hlavním nádraží. Za dalších 10 minut v šapitó Olomouckého Majálesu v Bezručových sadech. Přijeli jsme akorát a předchozí divadlo akorát končilo. Všechno vyšlo naprosto parádně. Ještě čtvrt hodiny před naším hraním nebyl ve stanu nikdo, ale pak se pár zvědavců objevilo a postupně přicházeli další. Samozřejmě zabírali místa odzadu, jak je u studentů a žáků stále dobrým zvykem. Znám to sám. Ale dorazivší poslouchali. A to ceníme nejvíc. Děkujeme za milé přijetí a budeme se těšit někdy příště!