011
30/10/2007
Hledám víc než pocit – – v ulepeném odpoledni přisátém na rohovce tíhy Houpacích Koní. A když déšť zkrášlí slzy mé kůže – – rty
010
09/10/2007
vzpomínku pohladím po zápěstí v růžové posteli trní ustláno snad se uvěří i bílé barvě v oknech a na náměstí zemřou poctiví lháři zbude po
009 (VAVA)
05/10/2007
Praha / větrem rozpůlená / sní hoří / obalené svědectví / životem jazykem / stromy drží / křehce srdce / nevnímá ústa / při soumraku
008
05/10/2007
skrz několik stromů na dohled obzor – krajiny polámaných soch usíná trpkostí rozumu život přesně podle vzorce uklizený byt lehnout si a snít
005
16/09/2007
abych byl IN postavil jsem skříň nohama ke stropu – – police spadly. abych byl IN zbarvil jsem stín (bílou) barvou až do trupu –
004
15/09/2007
souznění jsou ozvěny a v ozvěnách dozvuky prvních pocitů – – zdá se, že vše je předurčeno konci. jde o to – – to přežít.
003
14/09/2007
ucelená zárosnice nabídla mému svědomí vláhy. poslední chvíle, kdy lze utišit příměří, protože odmítnutí neznamená slávu, nýbrž vnitřní pnutí. No Salvation!
002
11/09/2007
skrz dříky antických sloupů můžeme provrtat malé škvíry a hledět na sebe půlí oka. je snadné fabulovat sám sebe ale už velmi obtížné najít skutečné