020

Pestrými balvany zavalené srdce snímá svou úzkost kůrou stromů. Necítím z těchto obrazů vášeň. Rozplývám se (do vzduchu). Jak může neforemné vydržet pohromadě?

Pokračovat »

019

prstem si namaluji husté keře abych za ně schoval svou neúplnost. ta maska prolitá alkoholem mě znehybní (?) a šance na odhalení klesne (!) dokud

Pokračovat »

018 (Čelo)

zpovídá vítr moje uši kam vinu zakopal (?) marně napínám temné hlasy já – – nic neudělal a (přesto) dál mi čelo solí

Pokračovat »

017

nástrojem všedního dne hladí mě peklo hladí mě po vlasech po zátylku pomalu se vtírá do vnitřních stěn procestuje mnou neklid hledí mi z očí

Pokračovat »

016

jsem tam i tady otevřené oči nejsou víc než spaní vpíjí mě zem otevřená náruč není víc než lhaní jasmín líže mé betonové čelo promočené

Pokračovat »

015

křičel jsem do sousedova koryta, ale akorát mi špínavé stěny olízly špičku nosu.. křičel jsem do koryta všem internetovým anonymům, ale když v něm někdo

Pokračovat »

014

křížím si prsty na kolenou s nadějí, že pravda v mé hlavě není jen červenou šmouhou na čelním skle nabouraného auta. otírám své prsty na

Pokračovat »

Novinky?

Ticho, které obestoupilo naší tvůrčí činnost, je jen vnější. Uvnitř to řve! S bratrem jsme se rozhodli, že další nahrávka nebude spontání záležitostí, nýbrž absolutně

Pokračovat »

013

drtivá většina okolností sráží mou pýchu na kolena. občas je lepší být zahrabán pod zem vědomí vymazat smrtí.

Pokračovat »

012

výr záští očima svítí na dotek hýbe se večer v žaludku a kým ráj obmyslí u nároží slávy? jeden: „bez potoku se domu nevracej!“ a

Pokračovat »