18. DUBNA 2024
KLUB VARŠAVA
11. KVĚTNA 2024
LET OD VYDÁNÍ
DEBUTOVÉ DESKY
EMOZPĚV. Kdysi doma a sólo, posléze duo. Kytara, basa a zpěv. První deska, koncerty, druhá deska a pak najednou trio, kvartet a nakonec celá kapela. Třetí deska. Emozpěv vždycky byl o písničce. Při vydání nahrávky Spolu kluci z Reflektoru řekli, že „Ondřej vždycky zpíval jazykem starých folkařů“, ale zároveň dodali, že je „charakteristický textař, dá se rozpoznat po jedné dvou písničkách a to je přece skvělá vlastnost“. Emozpěv je samorost. Někdejší řevnivost, syrovost, neurvalost a uřvanost se lety obrousily a kapela poskytla Ondřejovi oporu k větší uvolněnosti a hudebnosti. A je to znát na nových písních.
DESET let od debutové desky a další už je na obzoru. Kapela nestojí na místě a připravuje nový materiál, který už je nyní součástí koncertního repertoáru. Tentokrát zazní ale i ty zapadlé. Jedna z Ondřejových zásad vždycky spočívala v tom, aby psal tzv. bezčasé písně. Je rok 2014 nebo 2024? Svár, Jako bejk nebo Schází jsou niterní zpovědi jedince, k jejichž prožití nemusíte patřit zrovna k té či oné generaci.
Ondřej a Martin se poprvé setkali během roku 2012 na jednom z Večerů Jiného Folku, které tehdy Ondřej spolupořádal a kde vystupoval i jako osamělý písničkář. Pivo dalo slovo a první zkoušky v duu proběhly počátkem roku 2013.
Nahrávat se začalo již během léta téhož roku u Ondřeje v bytě. Po úvodních náběrech byl ke spolupráci na produkci přizván Kuba Alexa, který měl nakonec o zvuku desky mnohem pestřejší představy. Na jeho popud přijali nabídku ke spolupráci A.m. Almela a Tomáš Kubín, kteří obohatili skladby Schází, Ledová či Bez ustání. Také Martina vytěžil jako obstojného violoncellistu a sám v několika skladbách doplnil další různé harmonické či rytmické plochy. Pod dohledem Kuby Alexy získal zvuk syrového folku širší rozměr a větší šmrnc.
O mix a master se postaral Tomáš Koula, který také přispěl kytarou do písně Chladný.
Spolupráce s Kubou a Tomem otevřela Emozpěvu další dveře.
Prostřednictvím Kuby Alexy kontaktovali kluci režisérku Zuzanu Staregovou, která začala společně s Bárou Johansson Pivoňkovou pracovat na videoklipu k titulnímu singlu Svár. Do projektu se nakonec zapojilo ještě více lidí, což se projevilo na propracovaném výsledku. Úspěšný klip se stal vlajkovou lodí debutové desky a významně napomohl k ukotvení Emozpěva na mapě české nezávislé hudební scény.
Vydání eponymního alba ještě doprovodily dva DIY klipy.
Zásadním mezníkem právě vydaného eponymního alba bylo nasazení singlu Svár do hitparády Velká Sedma na Rádiu 1, kde se k všeobecnému překvapení vyhoupl z novinky rovnou na 1. místo. Zde se udržel, většinou na nejvyšší příčce, neuvěřitelných 7 týdnů a za rok 2014 se stal nejúspěšnějším singlem Velké Sedmy. Obliba uhrančivé alternativně laděné písně se projevila i v běžné rotaci na Radiu 1.
Překvapením rovněž byla uznalá recenze známého nekompromisního kritika z oblasti folku Miloše Kellera.
Krátce před vydáním desky přijali kluci pozvání na rozhovor do internetového DIY rádia StreetCulture, který vedl Vojta Hněvkovský.
Odezvu si písně Emozpěvu našli i u dalších hudebníků.
Na podzim 2016 vyšlo druhé album Hebké bolesti, které poslalo Emozpěv novým směrem. Původní duo doplnil kytarista Dalibor Hrubeš a zanedlouho ještě klávesista Matěj Porteš. Emozpěv dál koncertoval a začal být plnohodnotnou kapelou. Vhodný bubeník, Vítězslav Patočka, přišel do formace v polovině roku 2018. A hraní získalo úplně jiný náboj.
Nový zvuk kapela představila na desce Spolu, která vyšla na jaře 2020. A pak přišla druhá vlna covidu…
Nyní Emozpěv připravuje další studiovou nahrávku.