Tranzistor Přehrávky na Letní Letné!

Jedinečná revue k 50. tému výročí vpádu ruských vojsk a následné normalizace ze seriálu pravidelných happeningů hudebního labelu Tranzistor.
Projdou hudební skupiny přes neúprosnou kádrovou komisi postavenou z Ondřeje Bauera, Ondřeje Cihláře (oba VOSTO5) a jejich hostů? VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ.

ÚČINKUJÍ:
JAMES HARRIES, ILLE, VEES, DALEKKO, EMOZPĚV, BASET+, ALAVERDI, NO HEROES, JOHANNES BENZ, ONDŘEJ CIHLÁŘ A ONDŘEJ BAUER a další. 

KDE:
Letní Letná, šapitó Letní Poloha

KDY: 28.8. 2018 od 21:00

Akci podporuje Radio 1 a Fullmoon.

V Tajnym studiu

Právě jsme se vrátili z nahrávání z Tajnýho studia v Ústí u Honzy Brambůrka. Velmi intenzivní, hodně vyčerpávající, ale krásný! Dali jsme do toho všechno, co momentálně umíme. Zpěvy a akustika se budou ještě dotáčet. K produkci se přihlásil náš Matěj, což mu vůbec nezávidíme. Těšíme se na výsledek!

Report ze Suterénu

Tohle hraní byla docela náhoda. Nejdřív se mi ozvala kapela Světla z Roudnice nad Labem, jestli bychom s nimi nezahráli ve Večerní kavárně Souterrain. Na první dobrou se nepodařilo dát emozpěva dohromady, protože Martin měl hraní s Kubou Kaifoszem v Olomouci, tak jsem si říkal, že to dám sám. Pak mě napadlo zahrát si kytarové duo s Daliborem. Přece jen jsme takhle ještě nehráli a proč si to nestřihnout. Jenže Martinovi Olomouc padla, tak nakonec trio. Světlům jsme měli sekundovat, tak jsem si říkal, že 6 písniček bude akorát. Celá situace se nakonec vyvinula v plnohodnotný koncert, protože Světla onemocněla.

Tak jsme to tam vyfolkovali. Osobně jsem si to představoval úplně jinak, což je moje klasika. Myslel jsem, že bude klid, ticho a bude prostor rozvinout trochu pomalejší písně. Ani prd. Hluk od hostů z vedlejší místnosti a zvuková technika v kolabujícím stavu si vyžádali nastřelit ty ostřejší kousky. Tyhle situace velmi dobře známe a už je umíme i řešit, takže to pro nás nebyl problém. Nakonec jsme si to moc užili i díky vám všem, kteří jste si nás dorazili poslechnout a vlastně i vyslechnout. 

Mám tyhle koncerty rád, ale už se moc těším, až vylezeme ven s plnou kapelou. Už se to peče, už se to chystá a bude to super!

foto: Vojtěch Václav Porteš (https://www.facebook.com/czjust)

Report z libereckého Vokna

Druhá mise Vokno dopadla úspěšně. Už nikdy nebudu pít. Neslibuju… Vzpomínka na tu první je zde.

Nově zrekonstruované Vokno je super. Je to větší, hezčí a voňavější. Z rozhovoru na baru jsem zjistil, že by se mnou pár místních za tento názor vyběhlo. A dokonce se našli i tací, kteří nové Vokno nenávidí tak moc, že na koncert na truc nepřišli. Asi je třeba držet si své zásady.

Do Vokna nám bylo doporučeno přijet v triu. Prý by se nás víc nevešlo. Nakonec se ukázalo, že s trochou snahy bychom se tam vešli všichni. Ale jak konstatoval Dalibor, bylo skvělý, že jsme si po delší době zahráli ty věci zase ve třech. A fakt jo! Koncert byl fajn, lidi byli fajn. Danke schön very much a brzy na slyšenou.

 

Report z Děčína s Davidem Stypkou

V Děčíně se vždycky hraje až po kině, takže po 22:00. Výhoda je, že můžete vyrazit později. Nevýhoda je, že když vyrazíte později, přijdete o zvukovku a taky přijedete pozdě (nebo brzy?) ráno domů. Jako správný frajeři, co to maj na háku, jsem se té zvukovky vzdali. Ono pro ten náš folk asi ani nemělo moc smysl být na místě v sedm a pak od osmi do desíti okounět na baru. Řekl bych, že tohle už tak nějak máme všichni za sebou. Ta absence zvukovky se samozřejmě na našem komfortu na pódiu podepsala, ale s odstupem můžu říct – je to úplně jedno a na těchto věcech už prostě nebazíruju.

Koncert byl nakonec moc fajn. Bylo sice znát, že jsme nezkoušeli, trochu jsme tápali, lehce si zaplavali v tempech, ale lidi naší hru ocenili, takže asi šlo ven to, co mělo. Tleskali, dokonce některé slečny tančily. Místy jsem měl pocit, že dokonce i ty písničky posluchači znají. Atmosféra byla zkrátka skvělá a upřímně říkám, že jsem to vůbec nečekal. Jeli jsme jako předskokani Davida Stypky a myslel jsem, že to bude jako vždycky – znuděné publikum těšící se na “svého” interpreta. A ono ne. Skoro jsme i přidávali, ale z časových důvodů to nešlo. Bylo to fakt moc příjemný.

Senzační atmosféru měl i David. Hned jak začal hrát bylo vidět, že si lidi přišli jeho písničky užít. Zpívali s ním, udělali mu “kotel”. Nejlepší moment byl u Osudové, kdy David sešel z pódia a zazpíval si jí dole s lidma. Celý večer bylo cítit, že lidi přišli na muziku. Musím říct, že takových koncertů jsem zažil málo. Ne jako divák, ale jako interpret. Bylo to fakt nečekané skvělý. 

Report z Kaštanu

Rozšířit emozpěva na regulérní kapelu je více než rok stará myšlenka. Poprvé to začalo na křtu, kdy se tak nějak nabízelo pozvat hosty, aby naše hraní mělo trochu feel z desky. Pak jsme dali dohromady sestavu, která se vykrystalizovala loni v květnu. Zahráli jsme v KAFE DAMU. Následující koncerty jsme ale absolvovali v kvartetu bez bicích – já, Martin, Dalibor na kytaru a Matěj na klávesy. Stmelili jsme se. Dalibor s Matějem si našli svou polohu uvnitř kapely a my s Martinem jsme se naučili pracovat s dalšími zvuky. Uspořádat pořádný koncert ve kvintetu jsem původně chtěl už na podzim, ale nakonec se to protáhlo do ledna 2018. A náhoda tomu chtěla, že jsme dostali pozvání od Baseta. Paráda a děkujeme!

V Kaštanu je super zvuk i atmosféra. Velikostí je to tak akorát a daleko z centra je to vlastně jenom “pocitově”, nikoliv fakticky. A tak se stalo, že dorazili lidi a my si to skvěle užili. Je radost být v kapele s klukama, kteří hrajou pro písničky a jsem moc rád, že posluchači ocenili posun od folkového modelu. Muzika je neustálý vývoj. I cesta může být cíl!